ČTVRTÁ BOHOSLUŽBA DESERT - 10. 12. 2006

CO DĚLAJÍ ANDĚLÉ

Ve vánočním evangeliu, podle Lk 2, čteme mimo jiné:

A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma...“ atd.

Milí přátelé,
každý z nás patrně někdy potkal anděla-sólistu, totiž posla naděje, který v určitém okamžiku zazářil do našeho života, neočekávaně nás potěšil a možná i zásadně nasměroval. Ale to je právě zajímavé, že podle tohoto textu se nemusí vyskytnout jenom takovýto sólista, jen anděl jednotlivec, nýbrž spolu s ním celá squadrra, jakési množství nebeských zástupů, andělská grupa, která ovšem není jen tak nahodilou partičkou, nýbrž zřejmě jednotkou s jasnou strategií a vymezenými možnostmi.

Co teď, co s tím? Jak tohle množství nebeských zástupů souvisí s naším životem? A souvisí vůbec? Předpokládám, že podobně andělský kolektiv jste nikdy v životě nepotkali: ani školní třída, ani spolupracovníci v zaměstnání, ani kruh přátel, žádný andělský sbor, žádná andělská obec. Zatímco s anděly-sólisty nějaké zkušenosti máme - jak vtipně napsala jedna vozíčkářka: anděl může sedět i za volantem obrovského tiráku - pak zkušenosti s kolektivem andělů zcela postrádáme.

Ale ještě než tuto jednotku andělského nasazení odsuneme do říše pohádek a iluzí, všimněme si, co je o tom množství nebeských zástupů psáno, co vlastně dělají.

1. Když zazněla radostná zvěst, že se narodil Spasitel a že znamením bude děťátko položené do jeslí, hned, najednou, tu prostě byli. A hned tu bylo množství nebeských zástupů. A to znamená, že když se zrodí Láska, Bůh v člověku, když se setkáme s touto andělskou novinou, že láska, bezbranná jak dítě, zachraňuje svět, pak to není jen naší privátní záležitostí, jen otázka našich možností a dovedností či nějakého „náboženského založení“, nýbrž že se tu děje cosi, co souvisí se smyslem života vůbec, se smyslem všeho, co jest. Grupa andělů znamená - tady se aktivizuje to nejlepší, co si lze v lidských dějinách představit, tady se objevuje cosi z tajemství života, co je nanejvýš dobré, krásné a radostné.

Možná s tím nemáme žádnou zkušenost, možná si to neumíme představit, ale tak jako známe okamžiky vlastního štěstí, okamžiky vlastní euforie, tak tady najednou nastává okamžik štěstí obsáhlejšího, štěstí, které nás přesahuje, okamžik euforie, která není naše, ale boží. Zrodila se láska, bezbranná jak dítě, která zachraňuje svět - a ten okamžik, kdy se s touto novinou člověk setká, zavlní se boží euforií, přítomností andělskou.

2. Čteme, že andělé chválili Boha. Nejen že se zde boží euforie zavlní, tajemně a mysteriózně, ale ona má také svou řeč, svůj obsah: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení. Slaví se zde tedy dobrá boží vůle vůči člověku, dobrý boží záměr s námi lidmi. Andělé se radují z boží lásky, která nabízí člověku pokoj. Andělé nemlčí, ale zvěstují, ano prozpěvují.

A mě při tom napadá, že to množství nebeských zástupů, množství andělské, není nutno chápat jenom kumulovaně, současně fyzicky vedle sebe, tady a teď, ale možná že se to dá pochopit i jinak, jako množina různých andělů-sólistů, co jich kdy bylo, v průběhu věků. To oni se před námi v takové chvíli vynoří! To oni tvoří jednotnou družinu nebeských rytířů! Když zazní ta zvěst o boží lásce k člověku, pak všechny tyto andělské typy, co jich kdy bylo, rojí se a jásají, neboť právě v Kristu je společný jmenovatel vší andělskosti, kterou si lze představit. Všichni ti boží poslové, kteří kdy zazářili do našich životů, kteří se nám kdy stali anděly, ti volají: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení!

3. čteme, že andělé odešli. A to znamená - ta sváteční chvíle boží euforie, to je jen záchvěv, jen okamžik času příhodného, kdy se naplnil čas a nastala ta hodina. To není ještě napořád. Teď se to stalo, ale dál už je to zase na lidech. Láska se zrodila, nabídka pokoje je dána, dějiny se zavlnily boží euforií, ale co bude dál, už je na pastýřích a všech ostatních, kteří zvěst andělů zaslechnou. Andělé se objevují, ale také odcházejí, mizí. To proto, abyste vy mohli jednat v jejich intencích, abyste vy sami mohli vzít jejich radost a nést ji tímto světem. Ano, abyste se vy sami mohli stát anděly svým bližním.

Tak tedy - co dělají andělé?

Objevují se tam, kde se rodí láska, bezbranná, avšak zachraňující. Chválí Boha za to, že nabízí lidem pokoj. A odcházejí, abychom my sami svobodně a samostatně mohli boží lásku přijmout a předávat ji dál. Amen